Vážení přátelé sběratelství,

zdravím Vás nad prvním rozhovorem na stránkách Mam-to.cz. Naše toulání českými sbírkami začneme velice stylově, pro mnohé symbolem sběratelství a oborem velice populárním a oblíbeným snad všemi věkovými kategoriemi, zvláště pak muži. Náš první rozhovor bude se sběratelem Rudolfem Kocourkem, členem Klubu sběratelů kuriozit, který se věnuje sbírání automobilových modelů.

Dobrý den. Myslím, že můžeme prozradit, že je Vám 51 let a sběratelství se věnujete krásných 40 let, z toho 26 let v KSK. Mám na Vás mnoho otázek a proto začneme po pořádku..
Co Vás přivedlo ke sbírání automobilových modelů?

Spíše kdo? Byl to spolužák. Jednou mi na návštěvě ukázal svou sbírku dvaceti "Angličáků" a mě se to strašně líbilo! Tenkrát mi bylo deset let. K vánocům jsem pak od rodičů dostal první sadu, kterou brzy začala doplňovat další auta. Měl jsem sklony i k jiným oborům, například k pivním etiketám, letadýlkům, ale jako většina kluků mi byla auta blíž než třeba kameny nebo panenky a tak jsem skončil u nich.

Sběratelé automobilových modelů se dělí na mnoho skupin. Jedni sbírají např. výhradně značku Matchbox, druzí jen stará plechová autíčka a jiní zase pouze naší domácí produkci. Vy však nezapadáte ani do jedné ze zmíněných kategorií, neboť jste tzv. "Sběratelem námětovým", nebo chcete-li "tématickým". Co to znamená?

Tento jev je běžný i v jiných sběratelských oborech. V podstatě se jedná o nějaké vybrané téma z daného oboru. Vysvětlím to na příkladu závodních aut. Zde si můžete vybrat třeba auta startující na rallye, formule, nebo mě blízké téma "Le Mans" a samozřejmě mnoho dalších.. Dále se pak můžete soustředit pouze na vítěze jednotlivých ročníků. Po čase zjistíte, že už máte všechny a přiberete k nim automobily, které se umístily na druhém a třetím místě. Téma mé sbírky je však trochu odlišné. Jsou jím modely několika výrobců automobilů.

Jakým značkám se konkrétně věnujete?

Mou nejoblíbenější značkou je Fiat. Nesoustřeďuji se jen na osobní automobily, ale snažím se o kompletní sbírku včetně nákladních aut, autobusů a speciálních vozidel. Zatím mám asi 2050 aut této značky, ale vzhledem k šíři záběru firmy je to výzva na mnoho let dopředu. Dalšími značkami, které sbírám z nejrůznějších pohnutek, především pak pro potěchu oka, jsou Jaguar, Lotus, Lamborgini, Aston Martin, Ford Mustang, Ford Thunderbird, Facel Vega, Venturi, Pace Cars z Indianapolis a motocykly Harley Davidson. Vše v měřítku 1:43 ( kromě motorek, ty jsou 1:6 - 1:24), což je nejběžnější velikost pro Evropu, kdy jsou na modelech už viditelné detaily a nezabírají zase tolik prostoru jako např. modely v měřítku 1:25, které jsou oblíbené třeba v Americe.

V čem vidíte přednost sbírání jedné, popřípadě více značek automobilů?

Pokud se věnujete pouze jedné značce, máte možnost sledovat její vývoj. Konkrétně firma Fiat existuje sto pět let a díky tomu je na ní krásně vidět i kontext celého technického vývoje i designu automobilu jako takového, včetně vzájemného propojení výrobců, pohlcování některých automobilek, zakládání licenčních montoven a výroben, spojování s jinými firmami ... je to významná část dějin automobilismu.

Sbíráte jen kovové modely, nebo si do Vaší sbírky našly cestu i modely z jiných materiálů?

Na materiálu mi nezaleží, i když jsou v mé sbírce zastoupeny především modely s kovovou karoserií. Podvozek, kolečka popř. pneumatiky jsou pak směsí kovu, plastu a gumy. Pokud ovšem některý model na trhu chybí, nezbývá mi nic jiného, než si jej vyrobit. Někdy upravím stávající model, stačí např. nabarvit nárazníky či vyměnit masku a světla, ale některé modely musím vyrobit celé. K tomu používám rezin - pryskyřici k odlévání, takže jsem se postupem času stal i modelářem.

Snažíte se, aby byli ve Vaší sbírce zastoupeni ,pokud možno, "všichni" výrobci, nebo se soustřeďujete jen na předem určený okruh?

Nejde ani tak o výrobce, ale o dostupnost, a to i cenovou, jednotlivých modelů a o věrnost a propracovanost provedení. Jde o to sledovat novou produkci a když narazím na kvalitnější model, tak ten původní zpravidla nahradím.

To pro Vás ovšem znamená mnohem více práce a širší okruh znalostí při doplňování sbírky, než jak je tomu např. u sběratelů "Matchboxů".

Do značné míry máte pravdu. Pokud chci, aby byla moje sbírka opravdu kvalitní, musím mít přehled jak o produkci většiny výrobců automodelů, včetně těch malých "kuchyňských" tak o produkci skutečných automobilů které sbírám, včetně mutací v různých zemích. V dnešní době je to ještě o to složitější, protože většina výrobců modelů přizpůsobuje množství vyrobených modelů poptávce, nebo přímo jen počtu objednaných kusů. Když propásnete model o který máte zájem, dá pak hodně práce jej ještě někde sehnat a mnohdy se to nepovede vůbec. Pomůckou je pro mě i znalost cizích jazyků, zejména pak angličtiny a němčiny, částečně a pasivně francouzštiny, španělštiny a italštiny, které ještě zvětšují okruh, ve kterém mohu pátrat po důležitých informacích a propojují mě s dalšími sběratelskými světy. V neposlední řadě je to potom důkladná evidence a dokumentace získaných informací a fotografií, bez které se neobejde žádný sběratel.

Jakým způsobem získáváte nové přírůstky do sbírky včetně pro Vás důležitých informací z oboru?

Hlavním zdrojem informací se pro mě stal internet. To je obrovská pomůcka pro každého sběratele, protože může získávat cenné informace v krátkém čase bez nutnosti cestovat a složitě hledat kontakty u nás i v zahraničí. Dále je to osobní kontakt s prodejci "velkých" automobilů, od kterých získávám nejrůznější fotografie a materiály. Znám se přímo i s některými výrobci automodelů, se kterými se každoročně setkávám v Norimberku na veletrhu hraček, což je pro mě vždy ta největší událost a svátek v roce. Několikrát se mi i stalo, že jsem mnou vyrobený modely ukázal některému výrobci a on podle něj začal vyrábět mnohem hezčí a propracovanější sériový model, který potom postupem času nahradil ve vitríně ten můj, který ale schovávám dodnes. No a přírůstky do mé sbírky nejčastěji plynou z výše zmíněných kontaktů.

Pojďme si teď povídat o Vašem členství v Klubu sběratelů kuriozit. Jaký byl hlavní důvod Vašeho vstupu a jak vypadala v té době Vaše sbírka?

Již před mým vstupem do KSK jsem se znal s mnoha členy, chodil na klubové burzy a tudíž bylo tak nějak přirozené, že jsem se stal také členem. V té době to byla také jedna z mála možností, jak přijít k novým přírůstkům do sbírky. Později jsem se nejrůznějšími činnostmi zapojil i do dalších aktivit klubu v rámci sekce Modely. Má sbírka byla tenkrát podstatně menší a jinak směřovaná, protože s fiaty jsem teprve začínal. Co se týče počtu automodelů, tak těch jsem měl mezi 400 - 500 kusy.

Jaké bylo povědomí veřejnosti o automobilových modelech a jejich sbírání v době, kdy jste se stal členem KSK?

To bylo v roce 1978. V té době byl už tento obor velmi populární. Jediné co bránilo rychlejšímu tempu růstu sbírek byly omezené zdroje. Kvalitnější modely se málokdy objevily v běžném hračkářství. Spíše člověk musel zavítat do Tuzexu, nebo do okolních zemí, což pro většinu lidí nebylo tak jednoduché a časté.

Ale vraťme se ke KSK. Jaké výhody přináší členství v Klubu sběratelů kuriozit, nebo organizované sběratelství obecně?

Vzhledem k tomu, že plánujete rozhovory s dalšími členy KSK, nechám prostor i jiným sběratelům a sám vyzdvihnu jednu velikou výhodou za všechny. Tou je pořádání burz. Nebýt KSK, a tím mám na mysli tu obdivuhodnou práci všech lidí, kteří se na přípravě těchto akcí podílejí, a nebýt jejich obrovského zápalu mnohdy se rovnajícímu smyslu života tak si troufnu tvrdit, že by se burzy na této úrovni v Praze ani jinde asi vůbec nepořádaly.
Obrovskou výhodou organizovaného sběratelství obecně je již zmiňovaný a tak důležitý kontakt s ostatními sběrateli. Bez něj by sbírání nemělo smysl.

Změnila se nějak sekce Modely za dobu trvání Vašeho členství? Jak?

Naše sekce se samozřejmě za těch 25 let, co jsem jejím členem, změnila. Udělalo se hodně práce, zejména pak na systému fungování a předávání informací, rozšířil se počet členů a postupem času jsme k sobě přibrali sběratele figurek a dalších hraček z "Kindervajíček". No a teď je naše sekce nejpočetnější v klubu přes to, že byla založena až v roce 1971. Je to samozřejmě dáno i popularitou tohoto oboru mezi lidmi.

Sekce Modely u Klubu sběratelů kuriozit také vydává vlastní periodikum. Měl jste možnost se nějak zapojit do jeho obsahu?

Máte namysli tzv. Informační listy sekce Modely. Bývávalo. Dříve, ještě za dob minulých, vydávala každá sekce své periodikum, to se ale změnilo a nyní vychází jeden časopis Sběratel, který se věnuje všem oborům v klubu. Do obsahu jsem se zapojil. Jednak jsem do Informačních listů přispíval a druhak jsem je nějaký čas redigoval.

Dvě otázky na závěr. Jak byste popsal čas, který jste věnoval sběratelství?

Sbírání automodelů je významná část mého života a připadalo by mi hrozně divné, kdyby tomu tak nebylo.

Během své dlouhé a bohaté sběratelské kariéry jste se jistě nevyhnul řadě omylů, nesprávných postupů a praktik. Stál jste i před mnohými důležitými rozhodnutími, v jejichž řešení Vám s postupem času pomáhaly cenné zkušenosti. Myslíte, že byste byl ochoten se o některé z nich podělit s našimi čtenáři a podat tak pomocnou ruku méně zkušeným sběratelům či těm, kteří chtějí se sbíráním automodelů teprve začít?

Myslím, že by se s tím dalo něco dělat..

Děkuji za rozhovor, přeji mnoho dalších krásných let věnovaných sběratelství a těším se na spolupráci.

Stanislav Bartoš